- Paní Saionji, šéfka, která ji obdivuje od jejího nástupu do společnosti. Jednoho dne po práci jsem se rozhodl, že půjdu s panem Saionjim na drink. Řekla jsem mu, že jsem ho měla vždycky ráda, ale on mi řekl, abych si z něj nedělala legraci. Zdálo se mi, že jsem se opila setrvačností a opila se, a když jsem si to uvědomila, byl to dům pana Saionjiho. Zeptal se mě, jestli se chci ještě trochu napít, a já jsem si se Saiondžím znovu vyměnil skleničky. Chvíle ticha. Znovu jsem se Saionjiho přiznal. Upřeně jsem na ni zíral, přirozeně jsem ji držel za ruku...