Králíky, budu je chovat zodpovědně. Ve starém pronajatém domě, který je na pokraji zřícení, žije muž, který se neumí dobře socializovat a dokáže odpustit své srdce jen králíkům. Sotva vyšel s ubohým příjmem, který si vydělal jako chovatel králíků, a z úspor svých ovdovělých prarodičů, ale jednoho dne ho majitel domu požádal, aby platil nájem. Nedokážu dobře vycházet se společností, nedokážu dobře vycházet s ostatními. Nevím, jak se usmívat. Byl jsem kárán a zesměšňován za lidskost takového člověka a byl jsem nucen si pospíšit s chovem králíků, pokud taková věc mohla vydělat peníze. Stres a neuspokojené libido, které se hromadí každý den. Muž ve své uzavřené mysli nadále živí nemožné bludy a přemýšlí o spáse. "Vzlykání... Momo-chan, roztomilý králíček, který miluje jen mě. Přál bych si, abys byl člověk. Pak se budu moci snažit, jak nejlépe umím." Bylo to přání, které se nedalo splnit. Když však muž vzhlédl, uviděl tam stát králičí holčičku s úsměvem na tváři. Je to sen nebo iluze? Na tom nezáleží. Chci s tebou spát v náručí, dokud mě to neomrzí. Osamělý člověk, který si nedokáže vybudovat dobrý vztah s lidmi, žije několik dní mezi realitou a iluzí jako ve snu. Záznam o jeho chovu a zaujatosti.